Partneři

Abstrakty z konference POOHŘÍ 11 (Kadaň 2022)

POOHŘÍ 11. Doprava – obchod – průmysl

Kadaň, 13.–14. října 2022

Abstrakty (řazeno podle pořadí na konferenci)

čtvrtek, 13. 10.

PhDr. Petr NOVÁK, CSc.
archeolog, Oblastní muzeum v Lounech
Sídliště z mladší doby bronzové v Blažimi
Referát pojednává o záchranném výzkumu pracovníků lounského muzea v roce 1980. Předmětem je informace o malém sídlišti knovízské kultury v nevelké vzdálenosti od rozsáhlejšího a shodně datovaného areálu. V teoretické rovině mohou být příčinou společenské vztahy. Dalším faktorem je zpřístupnění části nálezů deponovaných v lounském muzeu tak, aby mohl být využívaný při specializovaných analýzách mladší doby bronzové.

Mgr. Kateřina BLAŽKOVÁ, Mgr. Jana BEZÁKOVÁ
archeoložky, Muzeum T.G.M. Rakovník
Hradiště Dřevíč jako sídelní a správní centrum regionu Rakovnicka a Lounska
Opevněná poloha na náhorní plošině opukového masivu Džbán v severní části bývalého okresu Rakovník, zvané pomístním jménem Na Dřevíči, je známou archeologickou polykulturní lokalitou. Význam hradiště pro širší území, než je Rakovnicko a sousední Lounsko, ukazují starší, ale i nejnovější nálezy, jež dokládají průběžné osídlení lokality od mladší doby kamenné po pozdní středověk s obzvláště významnou raně středověkou etapou s doklady přítomnosti elit (importy, islámská mince, přemyslovské denáry apod.). Průzkumy rakovnického muzea, realizované od roku 2010 pravidelně po orbě na plošině hradiště, a na podzim roku 2020 také nově na poprvé zoraných loukách kolem hájovny a kaple, přinesly zcela zásadní zjištění o významu a charakteru lokality v průběhu mladšího pravěku (překvapivě též v době stěhování národů) i již dříve doloženého v raném středověku.

ThLic. Jaroslav HAVRLANT, Th.D.
kurátor starších dějin, Oblastní muzeum v Lounech
Staré cesty v Poohří – diskusní příspěvek
V roce 2017 jsem pomáhal s expozicí o Staré solné stezce ve Vernerově mlýně v Brlohu u Loun a od té doby se zajímám (spíše amatérsky) o problematiku starých komunikací. Příspěvek nehodlá seznamovat s nějakými novými objevy, vychází jen z dostupné literatury. Chce např. zmínit důležitou cestu ze Saska do Prahy, která v 10. a 11. století šla přes Bílinu, Hněvin Most, Žatec a Dřevíč. Zároveň bych rád upozornil, že téma starých stezek, pro archeology a historiky možná někdy těžko uchopitelné, je dnes oblíbené mezi „detektoráři“ a zřejmě poněkud opomíjené památkáři.

Mgr. Ivo ČERNÝ
archivář, Státní okresní archiv Most
Drážďanská císařská silnice a poštovní stanice v Budyni nad Ohří 1527–1827
Příspěvek popisuje fungování, význam a personální obsazení poštovní stanice v Budyni nad Ohří v uvedeném období. Výhodná poloha města byla předpokladem pro vznik významné zastávky v poštovním provozu. S postupným vývojem komunikací a dopravních prostředků však její význam postupně upadal.

Jaromír TLUSTÝ
Státní oblastní archiv v Litoměřicích
Most, nebo přívoz – Dvě stě let historie jednoho místa na řece Ohří v Radonicích nad Ohří
Více jak dvě stě let dlouhá historie místa na okraji vsi Radonice nad Ohří započala před rokem 1792, kdy břehy řeky Ohře spojoval přívoz. Poté se zde střídaly mosty a přívozy až po dnešní lávku pro pěší. Byť se jedná o místo nevýznamné, kde spojení břehů sloužilo jen obyvatelům několika málo okolních vesnic, lze zde dokumentovat hospodářskou potřebu překlenutí řeky Ohře mostem, či spojení přívozem. Zajímavé technické řešení stavby některých v Radonicích postavených mostů. Pozadí výběrových řízení stavby a její realizace. Výběrového řízení na obsazení místa převozníka a jeho povinnosti. Finanční pozadí stavby mostu i jednání zúčastněných stran – okolních obcí a premonstrátského statku v Pátku.

Mgr. Josef MÄRC
Katedra historie FF UJEP Ústí nad Labem, Gymnázium Chomutov
Dojeli vlakem, došli pěšky – Zážitky a prožitky českých vojáků z Jičínska v Žatci a Kadani především na základě jejich korespondence z Velké války
Příspěvek sleduje tyto okruhy:
1) Možnosti využití ego dokumentů (beletrie)
2) Typické a zvláštní v korespondenci
3) Rekonstrukce válečného prožitku a každodennosti českých vojáků.
4) Obraz Kadaně a Žatce očima českých vojáků

PhDr. Martin VOSTŘEL, Ph.D.
kurátor novějších dějin, Oblastní muzeum v Lounech
Znovuobjevený turista a fotograf Karel Goszler
Příspěvek seznámí s pozapomenutou osobností Karla Goszlera (1865–1936) významného spoluzakladatele lounské turistiky, předsedy lounského odboru Klubu českých turistů a předsedy Kroužku fotografů amatérů, který fungoval při lounském KČT. V jeho pozůstalosti se zachovalo 1000 skleněných desek zachycujících především Louny a okolí.

Dita RUSOVÁ
Louny, studentka FF UJEP Ústí nad Labem
Boj zájemců o výstavbu kolonie U Matky Boží
Příspěvek je zaměřen na vznik kolonie U Matky Boží, která byla postavena po odstranění hradeb na jihovýchodní straně města. Zabývá se problémy při výstavbě domů, ale i historií a popisem kostela U Matky Boží, který kolonie od počátku 20. století obepíná. Část příspěvku je založena na srovnání jednotlivých míst v kolonii a na porovnání názvů ulic v minulosti a dnes.

pátek, 14. 10.

Mgr. Milena BÍLKOVÁ, Th.D.
Umělecko-historické oddělení, Oblastní muzeum v Chomutově
Manýristické nástěnné malby v tzv. klenotnici bývalého zámku v Chomutově: námět a kontext výzdoby
Malby na stropě a horní části stěn v tzv. klenotnici bývalého chomutovského zámku, v 1. patře dnešní radnice, vynikají mimořádnou uměleckou kvalitou a námětovým bohatstvím. Podrobná stylová ani ikonografická studie výzdoby dosud nebyla publikována, nejdůkladnější pojednání od Antona Gnirse je bezmála sto let staré.
Stylově malby v klenotnici čerpají jak z italské renesance a manýrismu (ornament a alegorie), tak z nizozemské malby a grafiky pozdního 16. století (krajinné motivy, architektura, žánrové výjevy). Výzdoba sestává z několika tematických celků. Hlavním námětem je starozákonní Tóbijášova legenda, pro niž se podařilo dohledat konkrétní grafické předlohy. Narativní cyklus doplňují antikizující alegorické postavy a bohatá ornamentální výzdoba, manýristická groteska. Objednavatelem maleb byl zřejmě Jiří Popel z Lobkovic, mj. osobnost s blízkým vztahem ke kadaňskému klášteru františkánů-observantů.

Mgr. et Mgr. Leoš ZICH
archivář 1. oddělení, Národní archiv, Praha
„Turci“ na Žatecku – K nedobrovolné migraci z Uher a Balkánu v raném novověku
Průvodním jevem válek s Osmanskou říší v raném novověku bylo odvádění zajatců z přepadených a dobytých území. Hromadné odvlékání křesťanského obyvatelstva Turky a Tatary je dosud v obecném povědomí, avšak i křesťanští vojáci přiváděli do střední Evropy muslimské zajatce. Vrcholu dosáhlo toto nedobrovolné stěhování v letech 1683–1699, kdy vojska císaře a jeho spojenců dobyla většinu Uher a krátkodobě pronikla až na území dnešní Severní Makedonie. Nemalá část těchto zajatců byla následně pokřtěna a zůstala ve střední Evropě. Jen ve Vídni bylo v těchto letech pokřtěno přes šest set osob, na území Čech se odehrály více než tři stovky křtů, z toho přibližně dvacet osob (10 žen, 7 dětí, 5 mužů) bylo pokřtěno v Žateckém kraji. Právě těmto lidem se ve svém příspěvku hodlám věnovat.

PhDr. Dagmar ŠTEFANCOVÁ
Národní muzeum – České muzeum hudby, Praha
Františkánské hudební prameny z Kadaně a jejich svědectví o řádové hudbě na přelomu 17. a 18. století
V Národním muzeu – Českém muzeu hudby je uložen tzv. Zásmucký sborník (inv. č. AZ 35), jediná dochovaná část původně třísvazkového souboru s jednohlasými i vícehlasými liturgickými zpěvy. Hlavní část sborníku byla sepsána roku 1694 ve slánském františkánském konventu. Při průzkumu této hlasové knihy byly zjištěny souvislosti s dalšími, dosud téměř neznámými hudebními prameny včetně několika svazků původem z františkánského kláštera Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani, dnes deponovaných v knihovně konventu Panny Marie Sněžné v Praze. Zhodnocení těchto pramenů a jejich komparace se Zásmuckým sborníkem a podobnými hlasovými knihami z Národní knihovny ČR či dalších institucí se stává východiskem pro výzkum repertoáru, který se v Kadani i dalších františkánských konventech svatováclavské provincie koncem 17. století a ve století následujícím provozoval. Zvláštní pozornost bude věnována hudebnímu útvaru zvanému „missa franciscana“ a jeho autorům.

Mgr. Lukáš GAVENDA
historik, Městské muzeum v Kadani
Almužní obvody kadaňských františkánů v 18. století
Příspěvek nahlíží způsob řešení každoroční starosti o obživu kadaňského františkánského kláštera v 18. století pomocí výpisů lokalit, spolupracovníků a vybraných druhů potravin, zachované ve spisovém materiálu řádového archivu. Nastiňuje tak územní rozsah přirozeného prostředí pastoračního kontaktu členů řeholní komunity s regionálním obyvatelstvem.

Mgr. Jiří KOPICA
vedoucí historického oddělení, Oblastní muzeum v Chomutově
Chomutov ve století páry
Už před příjezdem prvního vlaku do města v roce 1870 měl Chomutov průmyslově nakročeno do století páry. Toto nakročení bylo potvrzeno a dále rozvíjeno napojením města na dráhu, která z něho udělala jednak důležitý železniční uzel a dále podpořila rozvoj stávajících a vznik nových průmyslových podniků. Chomutov by zajisté fungoval i bez železnice, ale s ní byl jeho rozvoj rychlejší a rozsáhlejší.

PhDr. Jan MAREŠ, Ph.D.
vedoucí Státního okresního archivu Louny
Josef Bulova (1851–1935) ve stínu svého otce aneb těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Příspěvek je pokračováním studie o rodině a životě lounského rodáka Josefa Bulovy, zlatníka, hodináře a obchodníka židovského původu, který po emigraci do USA v roce 1870 postupně vybudoval hodinářské impérium dodnes existující značky Bulova. Zabývá se především osudy Josefova otce Nathana Bulovy po přesídlení rodiny do Prahy v roce 1851, zdatného obchodníka, jehož stopa v písemnostech pražského magistrátu a policejního ředitelství je nepřehlédnutelná na rozdíl od velmi skrovných dokladů o Josefovi samém. Dramatické potýkání se celé rodiny s administrativní a policejní mašinérií pozdní habsburské monarchie je jedním z faktorů, které nepochybně formovaly osobnost budoucího hodinářského krále Josefa, a mohly být rovněž motivací k jeho rozhodnutí emigrovat do svobodnějšího prostředí Spojených států.

Miloš DEMPÍR, DiS.
ředitel hradu Svojanov, majitel zámku Poláky
Záchrana barokního zámku Poláky u Kadaně
Zámek Poláky patří mezi významné historické památky na Chomutovsku. Jeho stavba dokumentuje vývoj zámecké architektury od renesance až po počátek 20. století. Obývaný reprezentativní zámek po znárodnění připadl státnímu statku a po restituci byl ponechán svému osudu. 70 let nezájmu a opomenutí přivedlo zámecký areál až na samou hranici existence. Dnes patří mezi nejohroženější památky České republiky. Od roku 2020 nový majitel zahájil postupnou rekonstrukci zámeckého areálu. Jejím cílem je zpřístupnění zámku veřejnosti.