Abstrakty z konference POOHŘÍ 7 (Kadaň 2017)
POOHŘÍ 7.
Smrt, války a katastrofy
Kadaň, 12.–13. října 2017
Abstrakty (řazeno podle pořadí na konferenci)
čtvrtek, 12. 10.
PhDr. Jan Mareš, Ph.D.
vedoucí Státního okresního archivu Louny
Kam přijde lounský archiv? Odvrácení jedné katastrofy
Historie lounského městského archivu sahá hluboko do středověku, ale dějiny lounského okresního archivu jsou podstatně kratší. Zásadním hybatelem novodobých osudů archivu je postava dr. B. Lůžka, který v roli ředitele archivu v letech 1949–1981 položil základ dodnes existující instituci a rozšířil její slávu po celém českém archivnictví. Současný stav archivu ovšem již dávno nevyhovuje aktuálním požadavkům na trvalé uložení písemností, takže archiv čeká radikální změna – novostavba účelové budovy. SOkA Louny má po dlouhém úsilí konečně šanci zařadit se během několika let mezi nejmodernější archivní pracoviště v ČR.
PhDr. Milada Krausová
historička, vedoucí společensko-vědního oddělení, Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci
Příběh žateckého lva
V únoru roku 2016 upozornil Ivo Valášek Regionální muzeum v Žatci na nápadnou podobnost lva Splaváka umístěného ve Starých Splavech u Máchova jezera se žateckým lvem umístěným původně na žateckém pomníku padlých v první světové válce. Pracovníci muzea ověřili na základě dochovaných fotografií, že se skutečně jedná o ztraceného žateckého lva. K objevu byla v březnu svolána do muzea také tisková konference. Regionální tisk zařadil znovuobjevení žatecké památky do regionálních událostí roku. Příspěvek shrnuje základní fakta o historii původního žateckého válečného pomníku a jeho významu pro město Žatec. Ač pomník se lvem vytvořený po vzoru slavného lva v německém Braunschweigu patřil k nejoblíbenějším žateckým pomníkům, jeho historie nebyla dosud zpracována. Mimo jiné proto, že pramenů se nedochovalo mnoho. K dispozici jsou dobové fotografie, údaje z městské kroniky a články z regionálního, zejména kadaňského tisku. Existují rovněž soupisy jmen padlých v první světové válce, která byla uvedena na deskách na podstavci pomníku. V místech pomníku se dnes nachází populární chmelnička, založená roku 1967.
Mgr. Lucie Radová
památkář, vedoucí oddělení garantů území, NPÚ, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Naděje po katastrofách? Nominace Žatce na Seznam světového dědictví UNESCO
Český chmel, kontinuálně pěstovaný na Žatecku od středověku do současnosti, je celosvětovým fenoménem, dodnes uznávaným standardem kvality. Město Žatec přitom v minulosti přestavovalo nejdůležitější centrum zpracování a obchodování s touto komoditou. Na jeho katastru vzniklo rozsáhlé území se souborem unikátních chmelařských staveb, jejichž koncentrace je v celosvětovém měřítku mimořádná. Chmelařství však mimo konkrétních staveb dalo městu velmi specifickou tvář, ovlivnilo jeho vzhled, urbanismus, charakter veřejných prostranství, ekonomický, společenský i kulturní život. Tato „mimořádná univerzální hodnota“ (ve smyslu definice Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví) byla důvodem pro výběr města mezi památky, o jejichž zapsání na Seznam světového dědictví bude Česká republika usilovat. Příspěvek stručně seznámí s přípravou nominační dokumentace i právě probíhajícím procesem hodnocení.
PhDr. Ondřej Hladík
dokumentátor, Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby ČR
Kolektivizace jako lidská katastrofa na příkladu mlynáře Davida
Násilná kolektivizace v 50. letech 20. století spojená s vyháněním sedláků z půdy, kterou jejich rodiny vlastnily mnohdy po celá staletí, vedla k rozsáhlým sociálním změnám venkova. V osobní rovině bezpochyby znamenala lidskou katastrofu a přinesla tisíce zničených životů. Tato stále poměrně málo připomínaná kapitola našich dějin bude přiblížena na osudu mlynáře Davida ze Senomat, který se coby představitel starého venkovského rodu stal trnem v oku představitelům regionálních zástupců nové vládnoucí garnitury. Jejich zjevné nepřátelství přineslo věznění a ve svém důsledku jej stálo život.
PhDr. Martin Vostřel, Ph.D.
kurátor novějších dějin, Oblastní muzeum v Lounech
Povodně na Lounsku v dlouhém 19. století
Příspěvek se pokusí přiblížit povodně, které sužovaly Louny a jejich okolí v 19. století. Jedná se o dobu doznívající „malé doby ledové“, která se kromě chladnějšího počasí a značné sněhové nadílky
vyznačovala i častými klimatologickými extrémy. V letech 1845 a 1862 zasáhly město dvě povodně, které jsou označovány jako pětisetleté a dodnes nebyly překonány.
ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D.
kurátor starších dějin, Oblastní muzeum v Lounech
Poznámky ke knize Šlechtické sepulkrální památky Lounska
Krátký příspěvek chce reagovat na publikaci od Víta Honyse a Petra Hrubého, Ústí nad Labem 2013. Vytkne některé nedostatky knihy, ale hlavně doplní informace o historii většiny náhrobních kamenů v Lounech, z nichž mnohé by měly patřit do sbírek lounského muzea. Při tom se neomezíme jen na šlechtické památky.
Mgr. Lukáš Gavenda
historik, Městské muzeum v Kadani
500 let od smrti Jana Hasištejnského z Lobkovic
Městské muzeum v Kadani si roku 2017 připomíná 500. výročí od úmrtí Jana Hasištejnského z Lobkovic, fundátora kadaňského kláštera františkánů. V tamním kostele je dochováno několik uměleckých památek, které se k osobě fundátora a jeho rodiny vážou. Na prvním místě jde o nově zrestaurovanou Janovu tumbu od Ulricha Greutze a dosud nerestaurovaný Lobkovicův portrét. Jsou zasazeny do kontextu nástěnných maleb z počátku 16. století a v širším smyslu také architektonického fenoménu sklípkových kleneb, jež se v klášteře i ve městě Kadani nacházejí.
pátek, 13. 10.
Mgr. Jiří Šlajsna
historik a archeolog, Oblastní muzeum v Mostě
„Tento detail nebude důležitý pro potomstvo, ale dnes je zajímavý…“ Omyl mistra Voltaira a předehra ke srážce u Kadaně roku 1742
Francouzsko-bavorská armáda v Čechách v létě a na podzim roku 1742. Postup L´Armée des Mathurins od Rýna k Ohři. Husarský kousek plukovníka Menzela. Broumovský průsmyk a bitva, která se nikdy nekonala. Sokolov a Loket malá vítězství velké porážky. Francouzští protagonisté kadaňského dramatu. Hrabě Macquire „divoká husa“ od Kadaně. Husaři Františka Nádasdyho – Si deus pro nobis, quis contra nos.
Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.
Ústav českých dějin, FF UK Praha; FF UJEP Ústí nad Labem
Křížova sbírka středověkých a raně novověkých listin v SOkA Louny
Osobnost Wilhelma Kříže (1880–1947) doposud v regionální historiografii nevzbudila přílišnou pozornost. Jeho osobní pozůstalost uložená v žateckém muzeu je stále neuspořádána. Kříž zasvětil celý svůj dospělý život přípravě a posléze vykonávání soudcovské funkce při okresním soudu v Žatci. Vedle toho měl však i sběratelské zájmy, jejichž nejvýraznější stopou je jeho Sbírka listin uložená ve Státním Okresním archivu Louny. Z architektonického hlediska náleží k prvořadým památkám na jeho působení žatecká tzv. Křížova vila, jejímž posledním soukromým majitelem byl (spolu se svou manželkou). V předložené studii si nejprve povšimneme životních osudů Wilhelma Kříže (v Plzni, Praze a Žatci) a posléze budeme věnovat pozornost jeho sbírce listin. Jedná se o několik písemností různé provenience. Většina z nich je však nějakým způsobem spojena se severoitalským Furlánskem (Friaulskem), potažmo územím aquilejského patriarchátu, jenž se rozkládal právě ve furlánské oblasti. Nejstarší z těchto listin vznikla již roku 1309 a představuje tak vlastně nejstarší písemnost uloženou v SOkA Louny. Tyto dokumenty se do Křížových rukou dostaly neznámými cestami. V několika dalších českých archivech se však nacházejí listinné sbírky ze stejného regionu, což dává jisté tušení o jejich společném původu.
PhDr. Veronika Doušová
SOkA Rakovník
Komunikace mezi městy Rakovníkem, Louny a Žatcem ve světle rakovnických register odeslané korespondence z let 1559, 1567–1569
Příspěvek přibližuje možnosti studia korespondence mezi městy Rakovníkem, Louny a Žatcem v raném novověku. Dokládá význam souboru rakovnických register odeslané korespondence, která mohou do značné míry suplovat jiné chybějící prameny. Na základě rozboru rakovnických register z let 1559, 1567–1569 představuje písemnou komunikaci daných třech měst v těchto letech, její charakter, nejčastější témata a další zajímavé skutečnosti.
Mgr. Jan Boukal
postgraduální student, Ústav českých dějin, FF UK Praha
Rytíři z Vřesovic ve válkách. Příspěvek k dějinám válečnické aristokracie
Příspěvek zaměří svou pozornost na militární aspekty života příslušníků rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic – původem moravského rodu, který během husitských válek získal značné majetky v severozápadních Čechách. Vojenské aktivity Vřesovců se výrazně projevily i v době poděbradské, během válek s Turky v Uhrách a za tzv. třicetileté války.
Mgr. Helena Chalupová
FF UK; PedF UK; Muzeum hlavního města Prahy
Mše oživlých zemřelých v raném novověku
V příspěvku představím koncept pozoruhodného funerálního fenoménu s tématikou návratu mrtvých duší na pozemský svět, tzv. mše duchů, který se odehrává v posvátném prostoru kostela. Některé duše zemřelých jsou dle lidových představ nuceny po smrti putovat v pozemském světě a odčinit různými způsoby viny svého někdejšího života. Toto se mohlo stát i prostřednictvím tzv. mše duchů, odehrávající se buď o půlnoci, tradiční časové hranici světa a nadpřirozeného zásvětí, nebo v časných ranních hodinách. V tomto směru se zaměřím na prostředí českých zemí doby raného novověku a na mši duchů jako memento duší trpících v očistci, stejně jako obecnou vzpomínku na mrtvé.
Mgr. Marta Vaculínová Ph.D.
Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, novolatinské oddělení
Pohromy jako trest za lidské hříchy v latinských básních našich humanistů
Líčení živelních pohrom (povodně, sucha a s nimi spojené požáry), morových epidemií a vpádů vojska bylo v raném novověku běžnou součástí kronik, kalendářů i tištěného zpravodajství. Tato témata byla také častým námětem latinských básní humanistů, pocházejících z městského prostředí. Cílem příspěvku bude popsat, jak básníci vnímají pohromy, které postihují města, jakou symboliku používají a jak tyto jevy vysvětlují. Vzhledem k nekatolické orientaci většiny z nich jsou pohromy chápány jako trest za lidské hříchy. Obecné závěry budou doloženy konkrétními příklady reflexe morové epidemie, která v osmdesátých letech 16. století postihla Žatec, Kadaň, Louny a řadu dalších měst.
Mgr. Milena Bílková, Th.D.
vedoucí oddělení pro umění a řemesla, kurátorka, Oblastní muzeum v Chomutově
„Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost,… nebezpečí nebo meč?“ (Řím 8,35)
Pozdně renesanční nástěnné malby světců ve františkánském kostele v Kadani
V řádovém kostele kadaňských františkánů je postupně odkrývána vrstva pozdně renesančních maleb, která pokrývá klenby presbytáře, jeho stěny a také velké plochy stěn trojlodí. Na klenbě se vedle lobkovických erbů objevuje datace 1614 spolu s dedikačním nápisem, který dokazuje sepjetí rodu Lobkoviců s kadaňským klášterem v předbělohorské době.
Klenba chóru je věnována obrazům předních světců františkánského řádu, včetně pěti tzv. marockých mučedníků popravených v Marakeši r. 1220. Tematicky rozmanité jsou monumentální malby v trojlodí, které zahrnují mj. Šalamounův soud, Poslední soud, Čtrnáct sv. Pomocníků i postavy apoštolů a církevních otců. Doloženy budou i některé grafické předlohy.
Příspěvek se zaměří na dílčí interpretaci odkrytých maleb v kontextu řádové zbožnosti i kadaňského kláštera. Vznesena bude úvaha o možné souvislosti maleb s výzdobou františkánského kostela Panny Marie Sněžné v Praze na Novém Městě, resp. s dramatickými událostmi z roku 1611, kdy bylo přímo v tamním klášteře krutě zavražděno čtrnáct františkánů (beatifikovaných roku 2012).
PhDr. Vít Mazač
Sbírky grafiky a kresby, Národní galerie v Praze
Nástěnné malby sakrálních objektů v severozápadních Čechách
Referát vychází zčásti z autorovy disertační práce o nekatolickém objednavatelství, proto se dotkne především luteránských počinů v oblasti nástěnné malby, případně další monumentální výzdoby. Připomene, že v souvislosti s dočasným obsazováním svatyň protestanty docházelo nejen k odstraňování starší, pozdně gotické výzdoby, ale též ke vzniku výzdoby nové. Nejvýraznějšími objednavateli v oblasti byli Lobkovicové, jejichž jednotlivé odnože se hlásily ke katolické i luteránské církvi. Další mecenáše nalezneme mezi měšťanstvem, jmenujme kadaňské, krupské, či mostecké luterány.
Nejspíše až z doby po porážce stavovského povstání pocházejí malby z Holešic u Mostu a z lobkovického Bedřichova Světce.
PhDr. Petr Novák, CSc.
Louny
Fragment dominikánského kostela Panny Marie v Lounech
Příspěvek se zabývá fragmentem gotického zdiva klášterního kostela objeveného v srpnu 1994 mezi obvodovým zdivem domu čp. 79 a domu čp. 78 ve východní části historického jádra Loun.