Partneři

Abstrakty z konference POOHŘÍ 4 (Louny 2013)

POOHŘÍ 4.
Peníze a život

Louny, 4. října 2013

Abstrakty (řazeno podle pořadí na konferenci)

Mgr. Josef Hurt, Peníze a spiritualita.
Tématem příspěvku je vztah středověkého ekonomického myšlení a středověké zbožnosti a vývoj tohoto vztahu v mladších dobách.

PhDr. Zdeněk Uhlíř, Lichva v českých předhusitských a husitských polemikách.
V českém historickém bádání se běžně traduje, že lichva (usura – úžera) byla ve středověku chápána jako braní úroku z peněžních půjček. Studium traktátů z druhé poloviny 14. až první poloviny 16. století zabývajících se lichvou však vypovídá o něčem jiném. Ukazuje, že nebyl jednotný názor na to, co je lichva. Část zastává zcela liberální názor, že za lichvu lze považovat výhradně takové peněžní transakce, které jsou násilné, resp. přímusové nebo podvodné, resp. klamné, tzn. připouštějí jak braní úroku, tak spravedlivou cenu, které je cenou tržní, tzn. neregulovanou. Jiná část považuje za lichvu všechny peněžní transakce a v zásadě ji ztotožňuje s hříchem lakoty (avaritia). Vyskytují se i další názory na lichvu, ale ty jsou méně ideově profilované. Závěrem lze říci, že už od středověku se objevují na jedné straně názory, kterým dnes říkáme levicové, resp. socialistické, a na druhé straně takové, kterým říkáme pravicové, resp. kapitalistické. Ukazuje se tudíž, že kapitalismus, resp. socialismus jsou spíše ideální typy, k nimž směřují sociální a kulturní aktivity, než sociální systémy, které lze exaktně popsat.

PhDr. Jan Mareš, Ph.D., Požár a ekonomika středověkého města.
Požáry ve středověkých a raně novověkých královských městech byly nepředvídatelnými živelnými pohromami s devastujícím dopadem na fungování městské ekonomiky. Řešení jejich následků se ovšem lišila podle možností a síly konkrétních městských obcí, svou roli hrál také vztah k panovníkovi či schopnost prosadit své požadavky u příslušných úředníků. Jak ukazuje příklad Loun a Mostu, v mladších dobách mohla být důležitým činitelem také konfesijní orientace města a s tím související možnost získání podpory i za hranicemi českého království.

ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D., Úvahy nad založením města Loun.
Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že Louny byly založeny roku 1253. Vychází to ze zmatené informace o založení dominikánského kláštera (což by svědčilo o existenci města), kterou obsahuje kniha Gelasia Dobnera. Novodobí historikové tuto zprávu právem odmítají, ale nemůže na ní být něco pravdy? Podle analogie s jinými městy se zdá, že Louny mohly být založeny jako jakési poddanské městečko s klášterem, které po několika letech král Přemysl Otakar II. odňal Žirotínům a povýšil na královské město.

Mgr. Tomáš Velička, Od spolupráce ke konkurenci. Lounští a obyvatelé jiných měst ve středověku.
Vztah Loun a jejich obyvatel k osobám z jiných měst nabýval během středověku různých forem. Od přátelských, přes neutrální, nevraživé, až k vyloženě nepřátelským. Kontakt s nimi byl v každém případě nutností a každodenností – ať už máme na mysli cizí příchozí do Loun, anebo Lounské v jiných městech. Některé vrstvy středověké společnosti byly značně mobilní a kontakt s obyvateli jiných měst pro ně nebyl ničím zvláštním. Byl zkrátka nedílnou součástí jejich života. V pramenech dokážeme rozpoznávat tyto kontakty vesměs jen u té části obyvatel, která měla zájem na jejich písemné fixaci. Jen v ojedinělých případech k tomu došlo bez jejich iniciativy.
Ve svém referátu chci popsat kontakty, jejichž těžištěm budou samotné Louny anebo Lounští v jiných (vybraných) městech. K jejich zachycení mi sloužily především dvě skupiny pramenů. První byl materiál listinný, mandátový a listový. Obsahuje často cenné odkazy na různé aspekty takového kontaktního soužití. Umožňuje rozeznat druhy kontaktů na několika rovinách: hospodářské, politické a vojenské. Vedle toho můžeme rozlišit vztahy zrcadlící spolupráci či konflikty jednotlivých měst. Nevýhodou této skupiny pramenů je náhodné dochování a nemožnost sledování vývoje těchto kontaktů v bližší perspektivě.
Druhou skupinou jsou potom městské knihy – v případě Loun dochované série soudních knih, které zachycují množství měšťanů a jejich vystupování před soudem. Sledovány budou nejen odkazy na přímé kontakty k jiným městům, ale také (a to dle četnosti v první řadě) jejich přídomky. Ty totiž nepochybně ukazují na jakousi vazbu ke jmenovanému městu. Nemusel jí být zrovna jejich původ, ale v nějaké rovině ke kontaktu k uvedenému městu muselo dojít. V tomto kontextu lze sledovat jak kvalitu, tak rovněž kvantitu vztahů, která stejně tak není bez zajímavosti. Pro doplnění obrazu budou pro srovnání identickým způsobem analyzovány také městské soudní knihy Kadaně a Chomutova – to jsou totiž nejbližší města, která disponují alespoň pro dobu pohusitskou tímto druhem pramene.

Mgr. Eva Němečková, Role Ohře v životě královských měst Kadaně, Žatce a Loun.
Příspěvek představí ekonomický aspekt soužití řeky s městem. Soustředí se především na clo z plaveného zboží a clo z mostů, na okraj bude zmíněn také rybolov a katastrofy spojené s řekou.

PhDr. Karel Mareš, Válka a ceny domů v Lounech v letech 1620-1638.
Příspěvek se pokouší podat přehled cen domů v Lounech na základě městského berního odhadu, tzv. šacuňku, v roce 1620, tedy těsně před obsazením Albrechtem z Valdštejna. Zatím alespoň přibližně se snaží lokalizovat sledované nemovitosti v městské, areálu a posléze u těch, kde se podařilo určit majitele, ukázat pokles cen domů v roce 1637 a 1639, tedy po ničivých vpádech Sasů a Švédů.

Mgr. Martin Myšička, Poplatky mosteckých cechovních mistrů a tovaryšů.
Příspěvek se zabývá poplatky, které vybíraly cechy od svých členů, ať už ve formě pokut, dobrovolných darů či pravidelných poplatků. Referát je zaměřen především na podmínky a nároky (výši sazeb) na uchazače o členství v ceších. Sonda je zpracována na základě cechovních artikulí a účetních knih cechů v Mostě dochovaných z období 17. až 18. století.

Mgr. Antonín Hluštík, CSc., K lounským počátkům rodu Beníšků rytířů z Dobroslawi.
Využitím údajů v matrikách a některých dalších archiválií z prostředí královského města Loun je diskutován a upřesněn původ, příbuzenské vztahy a další okolnosti života prvních příslušníků rytířského rodu Benišků z Dobroslawi, potomků lounského lékárníka Filipa Jakuba Beniška, pocházejícího pravděpodobně Jihlavska. Václav František Beniško a jeho syn Jan Jakub Beniško, nobilitovaní v roce 1816 a v roce1818 povýšení do rytířského stavu, přenesli svá působiště do Prahy, avšak po celý život byli majetkově vázáni v severozápadních Čechách a osobními styky s lounským prostředím. Tyto styky pravděpodobně skončily smrtí Jana rytíře Beniška z Dobroslavi (1799-1853), posledního majitele zboží Korozluky. K nobilitaci vedly majetkové poměry, zakládající se na dosud neprozkoumaných aktivitách prvních mužských členů rodu.

Mgr. Jan Grisa, "Pijte bohušovické pivo, podporujte menšinový podnik!" - hospodářský nacionalismus na příkladu pivovaru v Bohušovicích nad Ohří.
Příspěvek se bude věnovat založení a fungování pivovaru v Bohušovicích nad Ohří (1900 - 1952). Vzhledem z tématu konference bude přihlédnuto také k finančním institucím, které stály u zrodu pivovaru, a které jej podporovaly v období jeho činnosti. Ve stručnosti budou popsány jednotlivé vývojové etapy pivovaru (od vzniku do 1. světové války, hospodářská krize, druhá světová válka apod.) Prostor bude věnován i medailonkům jednotlivých osob s pivovarem spjatých.

PhDr. Jiří Matyáš, Záchrana zámku v Libočanech u Žatce v 50. - 70. letech 20. století.
Šlechtická sídla na Žatecku se stala po společenských změnách konce 40. let 20. století objektem postupné devastace a z tohoto důvodu celá řada z nich zanikla. Příklad zámku v Libočanech u Žatce však ukazuje, že tento vývoj nebyl vždy nutný a nezvratný. Libočanský zámek, který byl ke konci 40. let předán do užívání státního statku, se ocitl na konci následující dekády v dezolátním stavu. Společným úsilím několika osvícených a aktivních občanů byl zachráněn, byť cesta k záchraně byla dlouhá a trnitá. Příspěvek je tak i případovou sondou do výkonu veřejné správy od nejnižšího stupně (místní národní výbor) až po stupně nejvyšší (ministerstvo školství a kultury) v inkriminovaném období, neboť samotná záchrana se stala procesem, na kterém participovala celá řada institucí.

Zdeněk Plaček, Kostel v Lenešicích - pět let poté.
Kostelu sv.Šimona a Judy se v roce 2008 zřítila věž. Nebyla to v historii jediná katastrofa, která kostel postihla. Pravděpodobně v období husitských válek vyhořel a nějaký čas trvalo, než opět mohl sloužit svému účelu. Podobná situace nastává i ve 21. století, kdy společnost je, co se materiálního zabezpečení týče bohatší, nicméně s odlišnými prioritami. Je možné získat peníze na takto rozsáhlou opravu a jak?